Home sweet home aneb plníme si sen

Jak to celé začalo...

Poté, co jsem dokončila školu, jsme se s manželem přestěhovali do Prahy. V čem jsme s manželem měli jasno od začátku, že přímo v Praze nechceme zůstat dlouhodobě. Praha je krásné město, ale pro nás spíš tak na pěkný prodloužený víkend než na celoživotní bydlení. Mnoho lidí se mě ptá, co nás vedlo k tomu se přestěhovat z Moravy ,,až" do Prahy. Vždy odpovídám všem stejně a to je PRÁCE. Všichni víme, jak to s prací v dnešní době je. Není to lehké práci najít a když už, tak ne vždy za uspokojující peníze. Což by nevadilo, kdyby člověk neměl nějaké sny, které by si chtěl splnit.  Jenže většinou tyto sny stojí peníze, bohužel. A že těch snů jako typická ženská mám teda pořádně. Ale to známe asi každá, že? O svých snech někdy napíšu článek, no...možná spíš knihu. Jedním z největších a asi nejzásadnějších snů pro mě a manžela bylo mít vlastní baráček. Proč platit nájem za něco, co není Vaše, když můžete platit téměř to samé a být ve svém. Mít něco, co po Vás zůstane pro Vaše děti, něco, čemu budete říkat ten pravý DOMOV. Slyšeli jsme mnoho názorů, když jsme o tomto snu s někým mluvili - že dva lidi z paneláku neví, co to je bydlet na domečku, že to není tak jednoduché, že je okolo toho hodně starostí, že se nezastavíme, že se do toho cpou peníze, že si to kreslíme vše růžově. Neříkám, že něco z toho není pravda. Ale víte co? Bylo nám to jedno. Bylo nám jedno, co si kdo myslí, co si kdo říká a šli jsme si za svým.

Máme pozemek, ale já se o něj starat nebudu!:)

Někdy v lednu 2016 objevil manžel pozemek, který byl asi 30 km od Prahy. Jeli jsme se tam podívat a moc se nám líbil. Kolem dokola byla nádherná krajina a božský klid. Do Prahy to po dálnici je nějakých 20 minutek a to je podle mě ideální. Manžel tedy začal jednat s majitelkou pozemku o jeho koupi. Pozemek měl přes 3000m2 a po dohodě šel rozdělit na více menších pozemků. My chtěli ,,jen" 1000m2. My...no spíš manžel 😊 Já bych brala pozemek menší, ale manžel chtěl větší. Říkám mu, dobře, vezmeme teda takto velký, ale já se o to starat nebudu 😁.Manžel souhlasil. Okolo koupi pozemku bylo hodně vyřizování, ale to si vše řešil manžel. Pozemek byl oficiálně náš až někdy v září 2016.

Projekt domečku a ,,chytrý" inženýr

 Mezitím jsme si museli najít firmu, která nám domeček postaví a koupit projekt domečku. Zvolili jsme si firmu GSERVIS. S touto firmou, která se zabývá projekty RD jsme byli víceméně spokojeni. Tedy kromě ,,detailu", že když jsme dle projektu objednávali okna, tak jsme zjistili, že koupelnové okno se nám do domečku vlastně nevleze, tak mi řekněte, který ,,inženýr" tohle vymýšlel 😂. Před tím, než jsme si vybrali projekt, jsme zvažovali, zda budeme chtít bungalov nebo klasický domeček. To je u vybírání projektu jedno z nejzásadnějších rozhodnutí. Oboje má svoje pro i proti. Musíme si uvědomit, že například náklady u bungalovu jsou vyšší než u dvoupodlažního a je zde potřeba i větší pozemek. Naopak u dvoupodlažního je největší nevýhoda schodů na stáří. U nás však vyhrál klasický a nelitujeme toho. Shodli jsme se s manželem i na tom, že chceme zděný domeček, žádnou dřevostavbu. Co se týká dispozice domečku, chtěli jsme takový, který nebude příliš velký a bude akorát pro čtyřčlennou rodinu. Pro mě, jako ženu, není totiž nic horšího než uklízet velký dům. Na čem jsem však já trvala byla prostornost obývacího pokoje. Přeci jen je to místo, kde tráví rodina pohromadě nejvíce času, kde se schází návštěvy, pořádají různé oslavy apod. Náš domeček se však úplně nedržel původního projektu a provedli jsme na něm několik změn. Jednou z těchto změn bylo, že jsme zrušili původní spíž a zvětšili si o to kuchyň, za což jsem velmi ráda, protože budeme mít velkou a prostornou kuchyň. To jsem si jako žena vždy přála. Naopak jsme zmenšili vstupní chodbu a udělali si tam maličkou spíž, do které se bude chodit z kuchyně. Další změnou bylo, že jsme si nechali přepažit naší budoucí ložnici, která se sice zmenšila, ale za to nám vznikla druhá menší místnost, ze které bude šatna. Šatna, když to slovo slyším, úplně se mi zachvěje srdíčko radostí. Podle mě je to sen každé ženy. A vůbec mi nevadí, že nebude velká, ale je to prostě Š-A-T-N-A. Šatna! Dispozičně tedy bude vypadat dům tak, že dole se bude nacházet ,,rušná" část a nahoře naopak ,,klidová". Dole bude menší chodbička, technická místnost, kde budeme mít sprchový kout, pračku,sušičku, dále kuchyň, obývací pokoj a spíž. Nahoře pak ložnice s šatnou, dva dětské pokoje a koupelna. Koupelna nahoře nebude velká, ale nám bude bohatě stačit, obzvlášť, když dole v technické místnosti bude sprchový kout a umyvadlo. Jediný, co mě trošku mrzelo, že jsem si přála nahoře dvě umyvadla, ale to vzhledem k prostoru, nebylo možné. Ale to jsou malé a nepodstatné věci.

Když se sen se stává skutečností

V září 2016 se náš sen začal pomaličku realizovat. A i když nám letos zima nepřála, dělníci se snažili jet rychlostí blesku a vypadá to, že i když máme termín dokončení až v září 2017, stěhovat se budeme nejspíš už teď červen/červenec. Takže nejspíš  budeme trávit léto už na domečku. A já se na to moc těším. Čeká nás ale ještě hodně práce a to po dobu dalších pár let. Musíme si to pomaličku vevnitř dovybavit podle našich představ, dát do kupy zahradu, udělat velkou terasu, přístřešek na auto, zahradní boudu a taky můj vysněný bazén. Takže se můžete těšit na další články, které se budou týkat bydlení. Ale vše si budeme plnit postupně, teď už totiž není kam spěchat, protože už budeme DOMA.